Historie
Historie Dolu Frenštát v letech 1945–2010
- 1945 – zahájen průzkum v jižní oblasti revíru OKD
- 1958 – první vrt narazil na karvinské souvrství
- 1976 – stát rozhodl o výstavbě dolu
- 1981 – zahájena výstavba Dolu Frenštát
- 1982 – zaústění jámy č. 4, zahájení hornických prací ve Frenštátu
- 1983 – zaústění jámy č. 5
- 1984 – zahájeno hloubení jámy č. 4 o průměru 8,5 metrů
- 1985 – zahájeno hloubení jámy č. 5
- 1989 – stanovení dobývacího prostoru rozhodnutím bývalého FMPE
- 1990 – poprvé na dně jámy č. 5 v hloubce 1088 metrů
- 1991 – dokončeno přes 60 vrtů v dobývacím prostoru; na 1 km2 připadá 1 vrt; konec výstavby, zahájení rozhodovacího procesu o dalším osudu dolu
- 1994 – dokončení jámy č. 4 na celkovou hloubku 903 metrů
- 1995 – zahájení konzervačního provozu, který stále trvá
- 2017 – OKD ročně vynaloží cca 60 milionů korun na konzervační provoz, který zajišťuje přibližně 30 pracovníků
Průzkum
Průzkumné vrty vedené z povrchu zejména koncem 60. a počátkem 70. let minulého století prokázaly ve frenštátské oblasti rozsáhlý výskyt karvinského souvrství. Na základě výsledků bylo v roce 1976 rozhodnuto o pokračování průzkumu hloubením důlních děl.
Stavba dolu
Důl Frenštát byl původně projektován jako tzv. skupinový důl. Měl mít celkem pět závodů – Západ, Sever, Východ, Trojanovice a Kunčice. Jméno Frenštát obdržel podle původního názvu zdejšího uhelného ložiska z geologického průzkumu.
V polovině roku 1982 začalo hloubení jámy č. 4 projektovaného závodu Frenštát-západ, během prací však došlo k jejímu poškození. Proto byla zesílena výztuž.
V březnu 1983 začalo v téže lokalitě hloubení jámy č. 5. Dokončena byla bez problémů dosažením hloubky 1088 metrů. Obě jámy byly propojeny štolou na úrovni 590 metrů.
První uhlí bylo z jámy č. 5 vyvezeno 12. dubna 1988. Pocházelo z hloubky 885 metrů, kde byla otevřena první uhelná sloj č. 36 z karvinského souvrství o mocnosti 3,1 metru.
Na základě rozhodnutí bývalého FMPE ze dne 30. června 1989 byl stanoven dobývací prostor ložiska. Tehdejší legislativa dávala dotčeným obcím jen minimální možnost ovlivnit důlní činnost. Naopak současná legislativa umožňuje dotčené samosprávě, úřadům i občanům se k záměrům těžební společnosti vyjádřit.
Důl Frenštát nebyl nikdy zprovozněn pro těžbu.
Konzervační režim
Na přelomu 80. a 90. let prošel těžební průmysl na Ostravsku útlumem. Řada nerentabilních dolů byla uzavřena. Situace měla vliv i na nejmladší důl v regionu. V roce 1991 se sice ještě pracovalo na průzkumných vrtech v okolí Frenštátu, stavební práce na samotném dole však byly zastaveny.
V roce 1994 byla ještě dokončena jáma č. 4. Na sklonku téhož roku se hornické práce ve Frenštátu zastavily úplně, když Obvodní báňský úřad v Ostravě vydal rozhodnutí, na jehož základě se povoluje zajištění důlních děl dolu Frenštát do 31. 12. 2003. Šlo o tzv. konzervační režim, který spočívá především v čerpání důlních vod, větrání dolu a kontrolní a inspekční činnosti.
V roce 2003 pak tentýž úřad konzervační režim prodloužil bez omezení.
Současný stav
V dole probíhá konzervační režim. Dnes (2017) zde pracuje 15 zaměstnanců OKD a dalších 16 zaměstnanců dodavatelské firmy, kteří zajišťují veškeré práce spojené s konzervací vybudovaných důlních děl. Mezi tyto aktivity patří zejména větrání, čerpání důlní vody a další zabezpečení.
Správce a vlastník dolu – společnost OKD - má ze zákona o využití nerostného bohatství (zákon č. 44/1988 Sb.) povinnost zajistit, aby nedošlo k znehodnocení uhelného ložiska.
I proto má záměr prozkoumat zásoby uhlí a plynu na Frenštátsku. Pro získání povolení je nezbytné získat vyjádření k dopadům průzkumných prací na životní prostředí.
